Září 2007

European Champion Clubs Cup for Juniors - Brno 15.9.2007

16. září 2007 v 20:25 | st.
Atletky ACP Olymp Brno v sobotu bojovaly o neoficiální titul Mistra Evropy družstev juniorek. V družstvu byly i naše holky Eva Kozmíková a Barča Lacigová. Družstvu uniklo vítězství jen o pouhých 6,5 bodu. Atletky Olympu tak získalo stříbrné medaile už pošesté za sebou.
1. Sport Club Moskva (Rusko) 128,
2. ACP Olymp Brno 121,5,
3. Sirmijum Sremska Mitrovica (Srbsko) 89,5,

Máme za sebou poslední kolo ligy.

9. září 2007 v 10:38 | st.
Jana si udělala nový osobák v dálce a k té "pětce" chybí už jen kousek. Škoda, že byl oštěp současně s dálkou. Tam mohla získat první ligové body.
Eva Nováková mě překvapila výkonem v tyči (270 cm). Na to, že to vůbec netrénuje, je to skvělý výkon. Bohužel to odnesl trojskok. Dvě disciplíny ve stejný čas jsou vždycky problém.
Marek předvedl standard v bězích. Na to počasí, co tam bylo, je to dobrý výkon. Škoda dálky. Určitě má na víc. Ještě je velký rozdíl v trénincích a závodech.
Eva Kozmíková byla po výletu v Praze bez formy. Pražská dlažba udělala své. Přesto Eva bojovala a bodovala ve třech disciplínách a štafetě.
Barča mě potěšila především na překách. Na to, že 100 m př. běžela naposledy jako žačka, to bylo výborné. Jinak se týden v Praze projevil především v dálce. Trojskok byl na to, že ho šla po dálce a překách, dobrý.
Bohužel štafeta byla katastrofální. Ani jedna předávka nebyla dobrá. Musíme se na ně zaměřit především na tréninku a nenechávat to jen na závody.

MČR "22" - Jablonec nad Nisou

3. září 2007 v 16:27 | st.
Chtěl bych tady v několika větách zhodnotit a popsat naše účinkování na Mistrovství republiky.
Naše holky měly disciplíny hned na začátku. Celý program začínal překážkami. Eva dostala dráhu hned vedle její letošní největší soupeřky Katky Rajmové. Po startu to vypadalo, že ji letos konečně porazí, ale v cíli rozhodčí naměřili naší Evě čas 14,96s, o jednu setinu pomalejší než Katka (14,95s). Vyhrála suveréně Lenka Lepičová za 14,36s. Ve finále měla Eva ale smůlu. Dostala pro mě z nepochopitelných důvodů první dráhu, i když postupovala přímo a nikoli s časem. Bylo to o to horší, že při rozcvičování se přehnal celkem silný déšť, a ten vytvořil v první dráze stometrové jezero, kterým Eva musela proběhnout až do cíle. Stál jsem u osmé překážky a čekal jsem, jak si s ní Eva tentokrát poradí. A byla to opravdu rozhodující překážka! Eva ji sice srazila, ale snad proto, že jsme shazování trénovali o prázdninách, ji to zas tak moc nerozhodilo. Celkově z toho byl čas 15,03 a šesté místo. Cíl byl splněn!
Barča skákala trojskok potřetí v životě z 11 metrového prkna. Minulý týden na tréninku skákala celkem stabilně kolem 11,75m, a tak jsem byl celkem klidný. Ale ona ne! V rozcvičování to vypadalo dobře. Okostice po návštěvě u specialisty nebolely a tak jenom vítr, který foukal v poryvech do zad( od 0,5 až do 4,9 m/s), nám dělal trochu starosti. Hned první pokus trefila a bylo z toho 11,77m. Viděl jsem na ní, jak je spokojená, že je v písku (sám znám ten pocit, když nevíš, jestli doskočíš). A hned slušným výkonem. Vždyť ten první bývá u Barči zpravidla nejslabší. Druhým pokusem 11,67m bez prkna jsem pořád věřil, že konečně letos ta "dvanáctka" padne. A přišlo to! Třetí pokus byl nejpovedenější a byl jistě i spolehlivě za 12m, ale bohužel s dvoucentimetrovým přešlapem. To Barču znervóznilo. Další pokusy byly vyrovnané (11,72m - 11,76m a 11,73m). Ten poslední mi Milan natočil na foťák. Bohužel zase bez prkna. V konečném součtu skončila taky šestá jako Eva. Cíl byl také splněn!
Do Jablonce jsme jeli s cílem probojovat se do finále. To se nám podařilo, a i když holky chtěly určitě víc, já jsem s jejich umístěním spokojen.
Z dalších výsledků stojí za pochvalu a velkou gratulaci výkon Barči Svozilové, která hodila oštěpem 46,86m a získala stříbrnou medaili, a výkon Jardy Filáka, který dal 400m za 47,91s a dostal za to bronzovou medaili. Je to mimochodem i nový oddílový rekord. Další z našich byla v oštěpu pokolikáté už čtvrtá Lenka Zeťková s výkonem 43,12m. Zkušenosti také sbírala Míša Palová, která v rozběhu dostala dráhu hned vedle Ivety Mazáčové. Časem 13,28s sice do finále nepostoupila, ale to nevadí. Vždyť to byl její první tak velký závod. Také startoval "taky náš" Jarda Šmotek. Do finále na sto metrů bohužel nepostoupil, ale sám říká, že to ještě není ono. Vždyť se vrátil teprve nedávno k Milanovi. Určitě nám neřekl poslední slovo.
Barči i Evě děkuji za dobrou reprezentaci naší skupiny i Zlína.